Mluvení k dětem ve stylu nazývaném "rodičovský", tedy pomalá a jasná mluva, s trochu přehnaným důrazem na samohlásky a tón hlasu, jak se zdá na základě posledních výzkumů, zlepšuje jazykový vývoj nemluvňat. Nová studie z University of Washington’s Institute for Learning & Brain Sciences (I-LABS), prokázala, že rodiče, kteří si osvojí tento „rodičovský” způsob mluvení a jeho správné použití, má tato jejich schopnost přímý dopad na slovní zásobu jejich dětí.
"Víme, z více než 30 let trvajícího výzkumu, že nemluvňata preferují právě tento rodičovský způsob vyjadřování při učení se rodnému jazyku, před klasickou miminkovskou mluvou, kdy rodiče na své potomky mile „žvatlají“. Nemluvňata, jejichž rodiče častěji používají naučený rodičovský styl mluvy, si následně osvojí širší slovní zásobu. ", řekla Patricia Kuhl, spoluředitelka I-LABS.„Chtěli jsme zjistit , zda koučink mluvy rodičů k nemluvňatům, přináší úspěch a zda to následně ovlivňuje vývoj jazykových schopností miminek."
Dle nově publikované online studie na blogu Developmental Science, výzkumníci použili audio nahrávky zúčastněných rodin z jejich typického víkendu. Rodiče byli náhodně rozčleněni do dvou skupin. První „kontrolní skupina” byla nahrávána. Druhá "koučovaná skupina", byla nejen nahrávána, ale byla také individuálně koučována na setkáních, během nichž dostávali členové této skupiny tipy na jazykovou interakci ve formě kartiček s potřebnými informacemi pro vývoj mozku. Nahrávky poté byly porovnány a vyhodnoceny na pravidelných setkáních s koučem. Děti, jejichž rodiče byli během studie koučováni, měly ve 14 měsících věku významně větší verbální vyjadřovací schopnosti .
Rodičovský způsob mluvení, však není to co mnozí považují za tzv. „miminkovské mluvení”, pro které je typické užívání nesmyslných slov a zvuků, typicky například "čo to deá náš uňánek, ťu, ťu ňu, ňu" a podobné roztomilé výrazy. Typické pro správnou rodičovská mluvu jsou skutečná slova z reálného života, s protáhlými samohláskami a zvýšeným tónem hlasu. Taková mluva zní dětem mile a šťastně a vytváří se tak oboustranné spokojené propojení mezi dítětem a rodičem. Mluvení tímto rodičovským způsobem je dětmi přijímán, jak potvrdili vědci, kteří se výzkumem zabývali.Pomáhá nemluvňatům naladit se na své rodiče a vyvolává v nich snahu odpovídat, i když výsledkem je zprvu pouze ono roztomilé "žvatlání ".
„Většina rodičů ví, že je třeba na malé děti mluvit co nejvíce. My jim prostřednictvím koučinku zdůrazňujeme, že jak mluvit může být ve výsledku velmi důležité", řekla Naja Ferjan Ramírez, vědkyně z I-LABS, která je také hlavním autorem studie. „Vysvětlujeme rodičům poznatky výzkumu správné rodičovské mluvy a snažíme se aby si byli vědomi, že to jak se vyjadřují směrem ke svým ratolestem a zejména použití správného stylu mluvy je velmi důležité pro celkový jazykový vývoj jejich dětí." "Vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi rodiči ve vnímání jak se jejich děti učí mluvit, byli do výzkumu zařazeni rodiče z různých sociálně- ekonomických skupin", řekla také Ferjan Ramírez. Studie zahrnula 77 rodičů a jejich dětí, kterým bylo na začátku projektu 6 měsíců. Rodiny z obou zkoumaných skupin dostaly lehké nahrávací zařízení, jež bylo uloženo ve speciálně vytvořených vestách a které jejich malé měly děti na sobě. Rodiče byli požádáni aby nahrávali jejich typické víkendové dny s jejich dětmi a to ve věku 6, 10 a 14 měsíců. Vědci tak mohli sledovat způsob mluvy rodičů ke svým dětem a také zpětnou vazbu od dětí k rodičům. Individuální koučink rodičů se konal v šestém a desátém měsíci věku jejich dítěte. Následně vědci vyhodnotili obě skupiny.
Rodičům z koučované skupiny byli na pravidelných setkáních poskytovány lekce týkající se specifických komunikačních strategií: jasnou přímou mluvu k jejich potomkovi, tzv. výchovnou (rodičovskou) mluvu a stratigie při vyjadřování se jeden na jednoho. Během těchto setkání kouč přehrával nahrávky specifických mluvnických stylů a porovnával je s nahrávkami, které poskytli rodiče. Rodičům byli následně poskytnuty tipy jaké komunikační strategie používat při běžné denní rutině (např. při jídle, koupání apod.) a jakým způsobem tyto strategie využívat tak, aby podpořili jazykový vývoj svých dětí.
Dle výsledků studie, rodiče z koučované skupiny ve sledovaném období mezi šestým a čtrnáctým měsícem věku jejich dětí, zvýšili rozsah přímé, rodičovské mluvy ke svým dětem o 15 procent. U rodičů z druhé (kontrolní) skupiny, to bylo zlepšení pouze o 7 procent.
Tým výzkumníků na základě nahrávek, vyhodnotil jazykové schopnosti miminek, jako žvatlání při použití samohlásek a slabik a na zvuky znějící podobně jako slova nebo na slova zcela jasně rozeznatelná. Všichni rodiče, kteří se výzkumu zúčastnili, měli jako svůj rodný jazyk angličtinu. Vědci také na základě analýz nahrávek zjistili, že miminka koučovaných rodičů se snažila mluvit na 43 procentech nahrávek, zatímco miminka z kontrolní skupiny pouze na 30 procentech. Miminka z koučované skupiny byla ve 14 měsíci schopna používat prokazatelně více slov, nežli miminka z kontrolní skupiny. Závěr z výzkumu tedy je, že jakýkoli rodič si může osvojit tyto komunikační strategie a následně je s úspěchem používat .
"Učení se rodnému jazyku, lze podporovat při běžných denních rutinách, které s dětmi jejich rodiče mají. Ať už je to výměna plenek, krmení a podobné běžné miminkovské záležitosti", řekla Ferjan Ramírez." Vzájemná komunikace při každodenních rutinách je skutečně velmi důležitá. A jsou to rodiče, kteří mohou tuto komunikaci úmyslně podněcovat." Dodala také, že rodičovskou mluvu, je možné si osvojit a používat bez ohledu na to z jaké sociální skupiny rodiče pochází.
„ Pro miminka jsou jejich rodiče první a nejdůležitější učitelé a my jsme šťastni, že jim můžeme ukázat jaký přímý a pozitivní efekt mohou mít na jazykový vývoj svých ratolestí. Brzké jazykové schopnosti jsou důležitým ukazatelem toho jak se děti následně naučí číst a ukazují také na celkový úspěch ve škole. Rodiče tak mohou přímo ovlivnit jejich budoucí výsledky. “