Mozek na stráži
411
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi hlubokého spánku. Studie se zúčastnilo 17 spáčů, z toho 14 byly ženy. Proč v této studii převažují ženy není jasné. Jedním z důvodů proč tomu tak může být je ten, že naše milé polovičky slyší „trávu růst” a „co se kde šustne”. Až to bude číst moje žena, řeknu jí, že článek psal kolega. Na co se tedy přišlo? Náš mozek rozeznává zvuky za pomocí tzv. mozkových vln, v tomto případě vln zvaných k - komplexy. Změny byly sledovány právě v těchto vlnách. Zjistilo se, že v případě známých zvuků a hlasů mozkové vlny sice reagovaly, ale nevyvolaly žádné zásadní změny smyslového vnímání. Ty nastaly až při zvucích považované za neznámé, kdy se hladina mozkových vln znatelně zvýšila. Čím hlubší a delší spánek byl, tím se aktivita mozkových vln snižovala. Zvuky původně vyhodnocené jako neznámé, se staly pro mozek známými. A protože je vyhodnotil jako známé, mohli účastníci studie v klidu spinkat dál. Studie tedy prokázala, že náš mozek je schopen učit se a vyhodnocovat i během spánku, kdy vstupuje do tzv. „strážního módu”. A dle názoru redakce také vysvětluje proč někdo může v noci v klidu spát, když ten/ta vedle něj „řeže polena”, zatímco někdo jiný vyhodnotí to samé jako ... Dobrou noc.
83
Šťastný a klidný život je přirozenou touhou většiny lidí. Nikdo se nerodí naštvaný nebo plný pesimismu. Tyhle vlastnosti nabíráme až na cestě životem, často pod vlivem vnějších okolností. Pokud však nebudeme vůči sobě samým pozorní, může se stát, že náš vlastní mozek se doslova naprogramuje na negaci a pesimismus. Mozek je velmi plastický, a proto je možné se znovu...
70
V dnešním technologicky závislém světě chytrých telefonů a notebooků není divu, že pro většinu dětí je pohodlnější používat klávesnici než pero či tužku. V mnoha ohledech je snazší používat notebook k zapisování poznámek ve třídě, protože tato metoda umožňuje rychlé psaní poznámek a studenti je mohou v případě potřeby snadno sdílet.
Nedávné studie však ukazují, že existuje...
67
Mikroplasty jsou drobné plastové částice jejichž velikost se měří v nanometrech, tedy v hodnotách, jež jsou pro lidské oko v podstatě neviditelné. Vznikají rozpadem větších plastových předmětů nebo jsou již v požadované velikosti jako mikroplasty vyrobeny.
Vzhledem ke své velikosti a širokému použití mohou mikroplasty snadno vstoupit do lidského těla požitím, vdechováním nebo přes kůži a ...
183
Paul Alexander, Texasan, který kvůli dětské obrně strávil více než sedm desetiletí upoutaný na železné plíce, zemřel 11. března 2024, ve věku 78 let. Jeho pozoruhodný příběh není jen příběhem o přežití, ale také o odolnosti, odhodlání a neústupnosti ducha, který odmítl být definován omezeními.
V roce 1952, v pouhých šesti letech, se Alexandrův život drasticky změnil, když onemocněl...